sobota 28. září 2013

Máme zasazeno

Tak se mi podařilo najít místo jak má všechno, co jsem nakoupila. Zítra ještě zamulcuju actinidie a nasadim pod ne měsíční jahody a pak se zamyslím, co s cibulkama, co tu mám.
A plevel jsme odvezli na naší kompostovou hromadu :-P

sobota 14. září 2013

Cido - Chaenomeles japonica - Kdoulovec japonský

Zakoupeno u Strakla za 109 korun :)

Informace z jejich stránek:

SEVERSKÝ CITRON "CIDO" (Chaenomeles japonica)
  • Cido" Severský citron - Chaenomeles japonica, dosahuje sympatické výšky i šířky kolem 1,5 m
  • je to opadavý keř a tato odrůda je zcela bez trnů
  • vyžaduje slunné až polostinné stanoviště, je absolutně mrazuvzdorný
  • keř je nenáročný nejen na půdní podmínky, ale nevyžaduje ani příliš péče
  • půda by měla být humózní, slabě kyselá až neutrální, bez vysokého podílu vápníku, ale roste prakticky kdekoli na stanovišti s dostatkem slunce v nevysychavé půdě
  • přihnojujeme od jarních měsíců plným hnojivem, může být i pomalurozpustné organické v podobě granulí, které se zapraví do půdy a uvolňují živiny postupně
  • hnojení ukončíme v srpnu, aby nově narostlé výhony stačili do příchodu zimy dostatečně vyzrát
  • vysazuje se jednotlivě i do skupin, lze jej použít pro výsadbu volně rostoucích živých plotů, ale i do svahu nebo jako předsadba vyšších stromů
  • kvete od května do června ještě v neolistěném stavu záplavou nápadných červenooranžových květů, na podzim se jeho beztrnné větve prohýbají pod tíhou žlutých plodů, podobných jablku
  • kvete na jednoletých bočních výhonech, které vyrůstají ze starších větví, z tohoto důvodu je vhodnější keře jednorázově neseřezávat, ale pouze prosvětlovat a vyřezávat jen některé nejstarší výhony
  • severský citron Cido je samosprašný a bohatě plodí, plody mají vysoký obsah vitamínu C
  • silně voňavé plody se portugalsky nazývají "marmelo" a zpracovávají se na domácí marmelády, sirupy, víno a likéry
  • jsou velmi zdravé, obsahují cukry a pektiny, minerální látky jako draslík, fosfor a mangan, provitamín A a vitamíny C a B. Dokonce obsahují mnohem víc vitamínu C než citron. Od nepaměti také pokládají hospodyně tyto voňavé plody na pár týdnů na dno skříně nebo do prádelníku, kde provoní oblečení a ložní prádlo.

    Stanoviště:Slunce
     IIIIIIIVVVIVIIVIIIIXXXIXII
    Čas výsadby:
         
    Doba kvetení:
      
    Doba sklizně:
     
    Výška:až 150 cm
Informace z http://www.garten.cz/

Rostliny: Chaenomeles japonica - kdoulovec japonský

Poslal(a) zahrady-rostliny 22.04. 2008 12:37:47 (32509 čtenářů)
Chaenomeles japonica - kdoulovec japonský

Chaenomeles japonica - kdoulovec japonský

Původ: Japonsko, ostrovy Honshu a Kyushu - podhorské a horské lesy.
Vzhled: Hustě větvený keř, větve pravidelně větvené, boční obrost vytváří z krátkých větviček trny, podobně jako naše domácí trnka. Listy vejčité až opakvejčité, po vyrašení s bronzovým nádechem, později sytě zelené, lesklé. Květy mají v průměru 2 až 2,5 cm, sytě červené až oranžovo-červené, rozkvétají koncem dubna až začátkem května. Plody oválné až kulovité malvice a dozrávají v září až říjnu Keř přirůstá ročně 20 až 25 cm, výška kolem 20. roku po výsadbě 1,0 až 1,4 m.
Nároky: Půda běžná ornice, slabě kyselá až neutrální, při vyším obsahu vápníku se může na listech vyskytovat chloróza - žloutnutí listů.

Použití: Uplatnění najde jak v malých zahrádkách, tak ve větších výsadbách a veřejné zeleni. Nepravidelné keřové skupiny, předsadba vyšších stromů, volně rostoucí a stříhané živé ploty - spon v řadě 30-40 cm. Dále zahuštěná výsadba na zpevnění svahů, doprovodná zeleň kolem komunikací atd.
Chaenomeles japonica - kdoulovec japonský

Chaenomeles japonica - kdoulovec japonský

Chaenomeles japonica - kdoulovec japonský

Chaenomeles japonica - kdoulovec japonský

Ing.Dr. Petr Franc
Zahradnictví P. Franc, Kamenné Žehrovice
www.zahrady-rostliny.cz

Další zajímavé:
Přeloženo z ruského návodu: Kdoulovec japonský (Chaenomeles) se výrazně liší od svého běžného protějšku - kdoule. Především je to keř s květy barev od jasně růžové až do karmínového odstínu a s nevelkými plody typické chuti a vůně. Chemickým složením kdoulovec japonský připomíná kdoule. Plody obsahují hodně organických kyselin (5,5%), třísloviny (až 2,3%), které způsobují jejich kysele svíravou chuť. Cukrů obsahuje nemnoho - 1,86 až 6,6%, a procento obsahucukru roste od severu k jihu. Mezi cukry převládá fruktóza. Obsahují velké množství pektinu, které v těle neutralizují soli těžkých kovů. Kouzelné aroma zralého ovoce je způsobeno enantovoetilovym a pelargonovoetilovym éterem.
Kdoulovec japonský je cenným zdrojem fenolických sloučenin (500 mg/100 g), leucanthocyaninů a antokyanů (více než 700 mg/100 g), draslíku (85,5), vápníku (22,7), hořčíku (12,0) a fosforu (27.4). Obsahuje také železo, mangan, hliník, malé množství mědi, zinku, bóru, sodíku, stroncia. Nejcennější je však vysoký obsah vitamínu C: 124 až 182 mg na 100 g ovoce. Jak je známo, největší nedostatek tohoto vitamínu je v zimě a na jaře. Samozřejmě část vitamínu C se během zpracování ztrácí, ale i v březnu plátky kdoulovce zakonzervované s cukrem (1:1) obsahují téměř tolik vitamínu C jako dovážené citrony.
Kdoulovec japonský se vyznačuje léčivými vlastnostmi primárně díky vysokému obsahu vitamínu C, karotenu, fenolických sloučenin s protisklerotickým a protizánětlivým účinkem a posilujících kapiláry. Extrakty sušených plodů kdoulovce japonského se používají při snížené kyselosti žaludku.
Vzhledem k vysokému obsahu pektinu plody kdoulovce i výrobky z něj produkty jsou vhodné pro lidi pracující v nebezpečných povoláních a žijící v oblastech kontaminovaných radionuklidy.
Při kašli, zánětu průdušek a tracheitidách jsou užitečné květy kdoulovce: 1 lžíci sušených květů zalijte 500 ml vařící vody, po dobu 1 hodiny (???) a vypít 1/2 hrnku 3 krát denně.
Semena kdoulovce se mohou úspěšně použit pro léčení popálenin. K tomuto účelu se semena kdoulovce zalijí vroucí vodou v poměru 1:50, protřepávají po dobu 5 minut a pak se přefiltrují přes gázu. Získá se tekutina slizké konzistence. Popálená místa je doporučeno jí mazat 1-2 krát denně. Procedura se opakuje 3-4 krát za sebou v intervalech 10-15 minut.

CO JE POTŘEBA

Plody kdouloně nebo kdoulovce (kdoule)
Kuchyňské vybavení
Ingredience dle předpisů
Jak zpracovat kdouli | recepty

1

Je pravda, že kdouloň obecná, jabloni podobný strom, se v Česku příliš často nevysazuje, takže její jemně chlupatá jablíčka moc známá nejsou. Zato je všeobecně známý kdoulovec japonský, poléhavý keř, jímž jsou hojně osazována veřejná prostranství, parky i soukromé zahrady. Keř je oblíben pro své bohaté lososově růžové květy. Malé tuhé a jakoby „navoskované“ plody zůstávají na keřích většinou nepovšimnuty. A přitom mají naprosto stejnou vůni, chuť a obsažené látky, jako jejich „bratranci“ vyrostlí na kdouloních. Oběma plodům (malvicím) se obecně říká kdoule.
Jak zpracovat kdouli | recepty

2

Kdoule jsou v syrovém stavu nepoživatelné. Jejich dužina je tuhá, kyselá, trpce svíravá. Tepelnou úpravou se tyto vlastnosti ztrácejí, ovšem produkty z kdoulí je třeba vždy přislazovat. Dozrávají v září a v říjnu a jejich zralost poznáme jako u jiných malvicí - jejich stopku lze lehce odtrhnout nebo opadávají. V oblastech kolem Středozemního moře jsou kdoule tak oblíbené, že jejich portugalský název marmelo dal prý vzniknout i českému označení produktu marmeláda. Kromě jedinečné chuti je u kdoulí nezanedbatelný vysoký obsah vitaminu C a B, vápníku, železa, draslíku a zinku. Pro přítomnost tříslovin jsou kdoulové produkty vhodné při průjmovém onemocnění. Dále jsou doporučovány při bolestech v krku způsobených nachlazením. Rovněž eliminují zapáchající dech.

3

Kdoulová marmeláda. Marmeláda z kdoulí má typickou silnou sladkokyselou chuť a jedinečné aroma. Asi dva kilogramy zralých kdoulí omyjeme, přepůlíme a vyklepeme hnědá semínka. Ovoce překrájíme, podlijeme skleničkou vody a pod pokličkou rozdusíme. Vzniklé pyré propasírujeme přes síto. Slupky a jaderníky vyhodíme. Získali jsme asi kilo a půl protlaku, který znovu přivedeme k varu. Přisypeme kilogram cukru s rozmíchaným jedním balíčkem želírovacího přípravku. Přidáním cukru se hmota vyčistí do čiré jantarové barvy. Hotovo. Ještě vřelé opatrně plníme do sklenic, překlopíme na víčka. Kdoulový džem nejlépe chutná na palačinkách, bílém pečivu s máslem nebo na promazání piškotů při přípravě dezertů.

4

Domácí kdoulový likér. Ze zralých, omytých kdoulí bez jader v odšťavňovači vylisujeme jeden litr šťávy. Ve skleněné nebo porcelánové nádobě s víkem necháme den odstát, čímž mírně nakvasí. Že čtyř decilitrů vody a půl kila cukru svaříme cukerný sirup, který smícháme s odstátým moštem, litrem 80procentního konzumního lihu a půl litrem vody, půl gramem hřebíčku a půl gramem skořice. Macerujeme šest týdnů. Přes filtrační papír roztok přečistíme a přelijeme do lahví. Domácí kdoulový likér má asi 20 procent alkoholu, výtečnou chuť a vůni. Zejména v současné době, kdy panuje obliba slabších ovocných likérů, nikoho nezklame a svou chutí nadchne.

5

Kdoulové certle (někdy nazávané kdoulový sýr). Podle návodu na marmeládu si připravíme jeden litr (kilogram) rozdušeného propasírovaného pyré. Dáme do širokého kastrolu, přivedeme k varu, zmírníme teplo a za stálého míchání necháme zhoustnout tak, že se „brázda“ po vařečce neuzavírá. Pak vmícháme kilogram cukru a zvýšíme teplotu, aby se cukr provařil. Při míchání horké cukernaté hmoty si chráníme ruce. Pak hmotu odstavíme. Můžeme do ní přimíchat loupané nasekané ořechy či slunečnicová jádra, sezamová semínka nebo od každého trochu - celkem 50 až 100 gramů. Ještě teplou hmotu rozetřeme na plech vyložený potravinářským pergamenem a necháme vyschnout. Tuhou hmotu rozkrájíme na úhledné menší dílky, můžeme ještě obalit v práškovém cukru a ještě pár dní necháme schnout. Pak uložíme do plechové krabice s pevným víkem. Přidáváme do servírovaných směsí "zdravého" mlsání nebo jen tak. Chuť je velmi intenzívní, takže není třeba obávat se přílišné konzumace bílého cukru - dobroty se mnoho najednou nesní.

6

Vůně do skříně. Ze starší literatury je známo, že hospodyňky s oblibou vkládaly kdoulová jablíčka do prádelníků. Příjemné aroma kdoulí nevoní molů, ale jemně a přírodně parfemuje uložené textilie. Je ovšem třeba kdoule klást volně mezi hromádky prádla nebo na volné dno skříní. Kdybychom je vložili přímo do prádla, jablíčka by začala hnít. K vysychání potřebují kolem sebe vzduch.

7

Přírodní ozdoba. Kdo má rád vlastnoručně připravené přírodní dekorace, může kdoule nakrájet na tenká kolečka a volně zavěšená usušit. Zajímavou a voňavou přírodninu pak lze použít do suchých vazeb nebo i z ozdobení přírodně laděných vánočních dekorací.